ZVĚŘINEC

Egonek

Takže tohle je stránka našeho nejnovějšího přírůstku do zvěřince, dalmatiního dorostence Egonka. Každou návštěvu radostně vítá.

Morčata

Jsou čtyři, dva kluci a dvě holky. Jejich charakteristickým projevem je hlasité kvíkání (ne nadarmo se německy jmenují mořská prasátka a anglicky guinejská) při otevření domovních dveří nebo ledničky. Disponují totiž nadprůměrně vyvinutým sluchem a žravostí. Zavrzání domovních dveří signalizuje, že by mohla "jít" tráva, pampeliška nebo jiná dobrota z venku. V ledničce je uskladněna jejich největší pochoutka - mrkev. Je obdivuhodné, jak dokáží simulovat nechutenství, když mrkev náhodou není na skladě. Jinak mají obzvláště rádi seno, piškoty a sex (ten hlavně kluci).
Žraní a shánění žrádla vyplňuje 50% jejich života, ve zbývajícím čase pobíhají zdánlivě bezcílně po krabici nebo spí. To jen díky tomu, že jsou oddělena pohlaví. Kdyby tomu tak nebylo, sháněli by žrádlo 1% času a ve zbývající době by se pokoušeli navázat kontakt s druhým pohlavím. Prostě lepší myši.....
Ale je s nimi spousta legrace (třeba když prokousne takový skoro kilový sameček Koblížkovi prst jak se říká durch ;-) , ale, ostatně, ať se nám představí sama.

Bíby

Pod tímto tajuplným názvem se schovávají naši opeření přátelé, párek korel. Původně byly čtyři, ale uplatnil se přirozený výběr (Darwin + Koblížek), a po tajném hlasování byli 2 nezvedení a ukřičení opeřenci převezeni eskortou za zvláštních bezpečnostních opatření do slánské prodejny s exotickými zvířaty. Další jejich osud není znám. Charakteristickým znakem korel je, jak jsme již uvedli, jejich schopnost velmi hlasitého a většinou neočekávaného hlasového projevu, který ale má daleko k projevu artikulovanému. Jo, také jsme slyšeli pohádky o mluvících ptácích. Jenže na pohádky už ani Koblížek ani Beruch zkrátka a dobře nevěří.
Korely se živí zrním, tak jim tedy předkládáme k snědku právě zrní. Nemají rády myši a jim podobné hlodavce a dokáží si s nimi rychle a snadno poradit. Mají v oblibě vodní záchody, rády si uleví do napáječky, nebo, pokud je necháte chvilku létat po bytě, kamkoliv, kam se právě chystáte něco položit, nebo se v horším případě posadit. Jejich vlastnopařátně nadrápané profily poukazují i na smysl pro velmi černý humor.

Amir

Tak ten k nám chodí jen občas. Je mlsožravec se štěněčí, méně statečnou povahou. Jeho největší zálibou je chytání bublin z bublifuku, hledání provázkového uzle a požírání nahodilých a nezřídka i vlastních výkalů. Je kamarádský, což projevuje přátelským naskakováním téměř čtyřiceti kilogramů živé váhy na náhodnou a bohužel obvykle nic netušící oběť.
A co o sobě sám napsal?

© Koblížek & Beruch, Sosna 1999